Původní zemědělská obec vznikla obestavěním nepravidelné obdélníkové návsi nad oběma rybníky, Poulíkem a Vytopilem.

Sevřenou zástavbu návsi vytváří původní přízemní zemědělské usedlosti, většinou ve tvaru L se sedlovými střechami, orientované obytným průčelím do prostoru návsi. Za obytnou částí následují hospodářské objekty, menší zahrada a parcelu ukončuje stodola, přímo přístupná z původní záhumenní cesty. Prostoru návsi dominuje kaplička. Společenský význam původní návsi je potlačen, vzhledem k převaze obytné zástavby.

Domy chudších obyvatel potom byly stavěny na horní straně rybníku Vytopil, drobnějšího měřítka, téměř bez pozemků. Nová zástavba se výrazně liší od původní, vznikala na okraji obce podél hlavních komunikačních tahů a má již novodobý charakter řadové zástavby.

Tvrz Okarec
Prvním známým vlastníkem Okarce byl na počátku 12. století třebíčský benediktinský klášter. Od něj ves ve 14. století získal vladycký rod, jenž se pak po Okarci psal. Jako první je v letech 1349 – 1376 doložen Ondřej z Okarce. Přímé zmínky o tvrzi sice nemáme, ale lze předpokládat, že vznikla právě v této době. Po vymření rodu vladyků z Okarce přešlo zboží na přelomu 14. a 15. století na spřízněné vladyky z Pyšela. V 15. století náležel Okarec vladykům z Říčan a Valeckým z Mírova. Roku 1556 připojil Oldřich z Lomnice okarecké zboží k Náměšti. Okarecká tvrz tím ztratila svůj význam a zanikla.